Translations:KAVAN Alpha 1500 V2 - Instruction manual/209/cs

Koordinovaná zatáčka s křidélky, výškovkou a směrovkou
V „předpisovém“ provedení s použitím směrovky postupujeme podobně - model nejdříve uvedeme křidélky do náklonu a s malým zpožděním vychýlíme směrovku a přitáhneme výškovku - právě tak, aby model držel stálý náklon a v klouzavém letu ztrácel co nejméně výšku.
Zapojení směrovky do řízení se projeví takto: model jsme uvedli křidélky do náklonu vlevo, vychýlíme směrovku doleva. Model začne zatáčet vlevo a začne klesat - více, než v předchozím způsobu průletu zatáčky bez vychýlení směrovky. To je způsobeno tím, že jakmile se směrovka vychýlí ze svislé roviny, začne zároveň působit jako výškovka - a to jako výškovka vychýlená dolů, potlačená, nutící model klesat. Průlet zatáčky proto opět vyžaduje i práci s výškovkou - musíme ji mírně přitáhnout, aby model zatáčku prolétal bez ztráty výšky (nebo jen s minimální ztrátou v klouzavém letu bez motoru).
Ve skutečnosti je to tak, že směrovku spíše než k zatáčení, používáme k „ochotnějšímu“ náletu do zatáčky a udržování modelu v optimálním náklonu dle letové rychlosti a požadovaného poloměru zatáčky; výškovkou model udržujeme ve vodorovném letu a zatáčíme. Pokud bychom zvolili příliš velký náklon neodpovídající rychlosti modelu, bude třeba pro dosažení vodorovného letu příliš velká výchylka výškovky, která rychlost modelu dále sníží, což může způsobit pád modelu.
Při vylétávání ze zatáčky vracíme směrovku do neutrální polohy, dle potřeby „kontrujeme“ výchylkou na opačnou stranu, křidélky vyrovnáváme náklon a povolujeme přitažení výškovky.
Podíváte-li se na obrázek s grafickým znázorněním průletu zatáčkou, jistě si povšimnete, že modelu nejprve nějakou chvíli trvá, než začne zatáčet. A také, že při vylétávání ze zatáčky je třeba náklon začít vyrovnávat dříve, než příď modelu míří směrem, ve kterém má model letět po ukončení zatáčky.

Pozor: Aby letadlo mohlo letět, musí mít oproti okolnímu prostředí (vůči vzduchu, nikoliv zemi!) určitou minimální rychlost (tzv. pádovou rychlost). To znamená, že při letu po větru musí mít letadlo oproti zemi větší rychlost, aby mohlo letět, než je tomu ve chvíli, kdy letí proti větru. To je také důvod proč se startuje a přistává vždy proti větru - letadlo může mít oproti zemi menší rychlost, a přece bezpečně letí!

Začátečníkům se často stává, že je vyleká zrychlení modelu při letu po větru a snaží se model zpomalit přitažením výškovky. Důsledkem může být zpomalení modelu na úroveň nebo dokonce pod pádovou rychlost (říká se tomu také „přetažení“), což se projeví pádem modelu při pokusu o přechod do zatáčky proti větru. Pokud máte bezpečnou výšku, není vše ztraceno, ale při přiblížení na přistání (kdy se současně stahuje plyn) je to jedna z častých příčin havárií modelů i skutečných letadel.